Sychravá realita středečního rána
některé z nás (konkrétně mě) krutě zaskočila – při ranním
zpěvu písní nám šla pára od úst. Kulaté, kulaté a žluté
nakonec vykouklo, když už jsme vyrazili na procházku – tentokrát
kolem kostela se hřbitovem. Chtěli bychom s Janem postupně s dětmi
důkladně prozkoumat celé Prusiny a okolí. Plán je vytvořit
společně vlastní originální mapu území tak, jak jej vnímají
děti. Ty na prvním archu mapy začaly pracovat hned odpoledne,
poté, co si po obědě odpočinuly při pohádkách o pejskovi a
kočičce. Malovaly vodovkami na balicí papír a moc hezky
spolupracovaly.

Po programu pro děti jsme měli poradu
vnitřního kruhu Holubníku na téma financí. Eva Volfová nás
seznámila s nezanedbatelnými náklady na provoz Holubníku,
zahrnujícími platy průvodců, stravné, nájem prostor v budově
školy, podíl na spotřebě dřeva, vody a elektřiny,
administrativní náklady (vedení účetnictví, správa webu,
komunikace s rodiči) atd. Čísla hovoří jasně a shodli jsme se,
že z hlediska udržitelnosti a rozvoje Holubníku je nezbytné
nastavit pro všechny v Holubníku stejná a jasně formulovaná
pravidla. To se týká například i výše poplatků nebo pravidelně
diskutovaného vracení peněz za neuskutečněnou docházku. Také
jsme debatovali o struktuře programu, a kam bychom chtěli Holubník
posunout. Domluvili jsme se, že již od října oddělíme dny pro
„školkové“ děti, které chodí do Holubníku bez rodičů, a
dny určené pro setkávání rodin.

K seznámení rodičů s novými
pravidly byla svolána čtvrteční
odpolední schůzka, které se – kromě organizátorů – bohužel zúčastnili jen dva rodiče.

Naďa Hošťálková