V dubnu to bylo ve škole samá hlína
Duben v Holubníku nebyl pro školní děti žádná nuda. Vydali jsme se ke kapličce zasvětcené Sv. Barborce. Pověděli jsme si o jejím mučednickém životě a celkově o jejím krutém osudu. Procvičili jsme jarní květiny a při té příležitosti jich i pár nasbírali právě pro Barborku.
U kaple teče Nebílovský potok, kde se děti spontánně rozhodly postavit most a nádherně spolupracovaly.
Celý následující týden jsme zasvětili HLÍNĚ- stavebnímu materiálu, který byl hojně využívaný především v Mezopotámii, kde se momentálně s dětmi (v rámci našeho putování časem, které jsme v září započali) nacházíme. Děti se rozhodly vytvořit hliněnou pec, aby si v ní pak mohly opékat placky. Vytvořili jsme i skvělá umělecká díla z různých hliněných směsí.
Také jsme stihli procvičit si počty. Zjistili jsme, jak jsou na tom po covidové pauze naše smysly, objevili jsme kouzlo vyřezávání. Vytvořili jsme si repliku Chamurapiho zákoníku z kůry, vybudovali město Babylón a při vykopávkách našli babylónské střepy a k tomu jsme ještě stihli pozorovat probouzející se krajinu.
No není to nádhera?
